16. kolo – KK Jiří Poděbrady A - TJ Lokomotiva Česká Třebová A 5:3 (3439:3399)
Zápas mezi druhým a prvním celkem tabulky byl očekávaným trhákem toho kola. Zaplněné hlediště plné fanoušků obou týmů vytvořilo skvělou kulisu. Přátelská atmosféra a hlasité fandění od první do posledního hodu hecovala všechny hráče ke skvělým výkonům.
Soupeři se do nás od začátku nemilosrdně zakousli a vytvořili obrovský tlak, kterému jsme odolávali jen s vypětím sil. Jirka Šafránek měl za soupeře Tomáše Hrubého - jednoho z nejlepších soupeřových borců a bohužel vůbec nezachytil začátek svého startu. První doslova tragickou dráhou 116 posadil soupeře, který měl také spíš pomalejší rozjezd na koně. Hned na úvod ztrácel 24 kuželek a to jsme rozhodně nepotřebovali. Další dráhy už byly na úrovni, na kterou jsme od Jirky zvyklí (150+141+141). Tomáše náskok z první dráhy pořádně nakopnul, svůj tlak ještě vystupňoval (167+137+152) a v pohodě si dokráčel pro výrazné vítězství 596:548. Jirkovi se tak podařilo urvat jen jediný set a ztráta 48 kuželek byla docela hrozivá. Tradiční oporou domácích v první lajně je Vašek Kňap a to je pro nás obvykle jistota zisku alespoň jednoho bodu. Soupeři obvykle na Vaška, jako nejlepšího hráče soutěže někoho obětují a my kromě bodu získáváme také slušný náskok. No dnes se tedy Honza Kmoníček jako oběť rozhodně nechoval, první dráhu sice s Vaškem po pěkném výkonu prohrál 149:170, pak ale přidal a další dráhu bral on 165:156. Spoustou hodovek v plných i v dorážce se Honza prezentoval i na dalších dvou dráhách (153+154) a Vaškovi, který hrál, mimochodem výborně neustále zle zatápěl. Rozhodovalo se až v závěru poslední dorážky. Dorážku i dráhu vyhrál Honza, ale z hlavního bodu se radoval Vašek po skvělém souboji 623:621. Na body jsme se tedy rozešli smírně 1:1, ale Třebová vedla o výrazných 46 kuželek.
Střed naší sestavy máme tradičně silný a tentokrát byl patrně rozhodujícím faktorem k vítězství. Na Petra, kterého soupeři myslím mylně považovali za slabší článek naší dvojice, nasadili svého nejlepšího hráče Jirku Kmoníčka. Petr převedl ale start snů a první dráhu zahrál na světové úrovni. Hodovek nasypal nespočet, jen v dorážce jich bylo myslím pět. Jeho dráha 188 (108+80) byla nejlepší, jakou jsem letos v Poděbradech zaznamenal. Toto evidentně Jirku docela zaskočilo, a tak přestože zahrál slušných 148 kuželek, hned na úvod dostal do trika o 40. Peťa pokračoval v podobném stylu i na další dráze. Fantastické plné 106 naznačovaly, že můžeme očekávat další světovou třicítku. Bohužel zde se dobře promazaný stroj zadrhl a po bídné dorážce 39 (0 chyb) náš borec přenechal dráhu soupeři (145:148). Tento nepatrný rozdíl se nakonec ukázal jako rozhodující. Petr bojoval na dalších dráhách jako lev. Dokonce se mu podařilo shodit z malé ulice i devítku, což vzbudilo bouřlivé reakce v celém publiku, ale soupeř vycítil šanci na vítězství na setové body 3:1 a tak také souboj skončil. Petr odcházel z dráhy po skvělém výkonu 599 kuželek ale se svěšenou hlavou, protože soupeř, který nahrál o 20 kuželek méně, bral bod. Já jsem tentokrát odehrál svůj start tak trochu v Peťově stínu, ale nemohu tvrdit, že by mi to vysloveně vadilo. Moje střetnutí s Kubou Sokolem dostalo jasný směr už v první třicítce, kterou jsem po Kubově kolapsu na dráze č. 4 v pohodě získal 154:121. Ani já jsem na čtyřce následně moc nezazářil a Kubovi přenechal setový bod, ale z koncentrace mě to nevyvedlo. Slušná druhá půlka 305 Poděbrady v pohodě posunula k další bodu. Podařilo se mi z náskoku soupeře stáhnout dobrých 38 kuželek (593:555) a spolu s 20 kuželkami získaných Petrem jsme se konečně dostali do plusu a vedli o 18 kuželek. Na body byl stav vyrovnaný 2:2.
Do závěru jsme nastupovali s mírným optimismem. Ondra Šafránek měl pozici o něco jednodušší a po slušné první půlce (143+146) lehce indisponovaného soupeře drtil 2:0. Pak ale Ondra trochu vypadl z role a trápil se hlavně v dorážkách. Soupeř si tak nějak hrál to svoje a získal i jeden set, to ale bylo vše. Bod putoval do Poděbrad 557:528. Po delší zdravotní pauze se jako dotahovák představil Lukáš Poláček. Bohužel to tentokrát nebylo ono. Působil tak nějak nejistě, a přestože se jeho soupeř výrazně trápil, nedokázal toho využít. Předvedl spoustu středů a neméně újezdů, a tak putoval po šedesáti hodech pod sprchu. Nahradil ho Láďa Nožička. Střídání bych viděl jako jedno z těch povedenějších. Láďa začal trochu ekvilibristicky. Začal několika horšími hody do levé strany, pak ale mířidla výrazně zpřesnil a hrál skvěle. Hned na své první dráze stáhl celý náskok po výkonu 146:103 a hosty donutil ke střídání. I hostům střídání docela vyšlo a Jirka Hetych poslední dráhu proti Láďovi vybojoval. Láďa na jedničce chytl středovou nemoc a nahrál jen 122. Jirka se z počátku docela trápil, dorážku ale začal devítkou, následovala další devítka tentokrát z malé ulice a vzápětí téměř další devítka z malé (sedlák to ale nakonec ustál) - publikum bylo doslova ve varu. Poslední bod tedy putoval do Třebové po setech 3:1 520:519.
Soupeři nakonec odjížděli z Poděbrad se vztyčenou hlavou a v rámci možností v dobré náladě. Díky poslední dráze si při rovnosti bodů i skóre uhájili alespoň celkové vedení v soutěži (mají lepší poměr setových bodů). I my jsme mohli být spokojení, protože důležitý souboj jsme zvládli a na soupeře se bodově dotáhli. O postupujícím do druhé ligy se tedy rozhodne v dalších kolech na dálku mezi námi a Českou Třebovou a to je docela příjemné zjištění.
Btw. Dnes byl jediným smutným pokladník, který se musel smířit s jedním borcem bez újezdu (náš kapitán Peťa Tomáš) a trojicí s jedním újezdem (Kňap, Košnar, Ondra Šafránek).
Comments powered by CComment