7. kolo – TJ Sokol Chotoviny A - KK Jiří Poděbrady A 1:7 (3272:3302)
V sedmém kole nás čekal souboj s druhým celkem tabulky v jeho domácím prostředí. Ač konečné skóre vyznělo jasně v náš prospěch, tak průběh byl až do posledního hodu dramatický, protože stále bylo o co hrát. Z minima jsme díky šťastně postavené sestavě vybojovali úplné maximum. Kuželna v Chotovinách je sice moc pěkná, ale pro hosty docela těžko čitelná. Ukázalo se, že ani domácí nemají své domácí dráhy úplně dobře zmáknuté a tak výkony které byly jako na houpačce a celkově zaostaly za špičkou tohoto kola.
Cesta k podvečernímu utkání byla ale neméně napínavá a pestrá. Opožděný odjezd díky nepříznivé dopravní situaci v místě startu byl jen nepatrnou epizodou celé naší anabáze. Následoval upadlý výfuk našeho láďabusu, což byla ale poslední nemilá událost sobotního výletu. Už cestou tam panovala dobrá a uvolněná nálada spojená se hudební produkcí uvnitř busu. Cestou tam jsme pod dozorem našeho stínového kapitána jen opatrně upíjeli z lahve hruškovice donesené na oslavu budoucího narození potomka nejmenovaného člena našeho hvězdného týmu. Do místa utkání jsme i přes zmíněné komplikace dorazili s dvacetiminutovým předstihem a po zvládnuté magii s dnešní soupiskou (hráli jsme ale v podstatě v úplně tradiční sestavě) jsme mohli začít hrát.
Úplný začátek byl 100% v naší režii. Oba Jirkové začali ve velkém stylu a soupeře drtili každým hodem. Už po první dráze jsme vedli přes třicet kuželek a to vypadalo počítadlo chvílemi ještě optimističtěji. Jirka Tichý pokračoval v nastavené laťce i v druhé sérii a půlku měl krásných 308. Zdálo se, že ho nic nemůže připravit o body ani o super výkon. Opak byl ale pravdou. První půli bez újezdu doplnil 10 fíky v druhé šedesátce a stal se tak dnešním újezdovým králem. Bod ale bral zcela přesvědčivě 559:530. Jeho parťák šel výkonově dolů už v druhé sérii z šedivého průměru vybočil jen ve třetí dorážce (52). Ještě že i jeho soupeř nehrál podle svých přestav. Jirka si zajistil bod už po 3 dráhách a ani ztráta poslední dráhy 117:147 nemoha lázně připravit o další bod. Stav 2:0 pro Poděbrady.
Prostřední dvojice (já + Adam) se nastavené metě 1200 kuželek tentokrát ani zdaleka nepřiblížila. Já jsem sice zvládl s přehledem šedesát hodů (312), ale pak přišel nepochopitelný útlum v podobě dráhy 119. To, co na předchozích dráhách slavilo úspěch, na trojce prostě nefungovalo. Honza Holšan, který byl mým dnešním protivníkem toho beze zbytku využil a stáhl celý můj náskok a ještě si nahrál něco málo do plusu. Rozhodnout o bodu tedy měla poslední třicítka. Tahali jsme se o každou kuželku a o výsledku nakonec rozhodly poslední 3 hody. Mě se sice otvírka prostředkem moc nepovedla, ale nezářil ani Honza, který otevřel fankami. Nakonec 8 kuželek stačilo na zisk potřebného půl setového bodu a tím bodu pro družstvo. Získali jsme tak dnes již podruhé bod i přes nižší výkon. Adam tentokrát zahrál dráhy vzácně vyrovnaně a byl tak čestnou výjimkou dnešního utkání. Jedinou slabší chvíli si vybral hned v úvodní dorážce, ale ostatní položky byly s ohledem na okolnosti víc než dobré. Soupeře si Adam povodil a s přehledem zvítězil i na kuželky 563:515. Stav 4:0 pro Poděbrady.
Že zápas rozhodnutý, napadalo v této chvíli nejen mě, ale i nemalou část ostatních hráčů hostujících ale i domácích. Nic ale nebylo dále od pravdy, protože náskok v poražených kuželkách nebyl nijak zdrcující (66). Naši tradiční dotahovácké duo Ondra a Lukáš tentokrát jen těžko hledalo recept na komplikované chotovinské dráhy. Jejich první dráhy 112 a 125 nevěštily nic dobrého. Domácí duo Hein – Bystřický také nijak nezářilo a i tak z našeho náskoku pomalu stahovalo kuželku po kuželce. Zle nedobře to vypadalo po další třicítce. My jsme přidali 124 + 133 kuželek a domácí vycítili svou šanci a zahráli výrazně lépe 152 + 138. Chvílemi se v průběhu této šedesátky náš náskok smrskl na jednociferné číslo a nervozita by se dala krájet. Střídání v této chvíli viselo opravdu na vlásku. Zde ale nastal bod zlomu. Jeho aktérem byl Ondra, který v první šedesátce působil zcela bezradně, ale do druhé půlky svého startu nastoupil úplně jiný hráč. Další dráhy odehrál fantasticky (302). Solidní plné 95 + 90 doplnil výbornou dorážkou ve které sice ne vždy ideálně otevřel, ale následně si s každou figurou zkušeně poradil. Dorážky 54 + 63 nás vytáhly zpět do „výraznějšího“ plusu a ještě Ondrovi a potažmo i týmu přinesly další bod ze hry. Ondra vítězí 2:2 551:544. No a Lukáš sice bojoval co mohl, odehrál výbornou trojku 146, ale na poslední dráze trefoval často ulici bez rohu a po pětkách to moc nepřibývalo. Zakončil start dráhou 128 a Zbyňkovi Hajnovi podlehl jasně 519:562. Lázně tedy nakonec urvali výhru 7:1, což rozhodně nesmí zapadnout. Pocit ze hry byl ale tentokrát alespoň pro mě takový rozpačitý. Jsem přesvědčený, že umíme ještě mnohem více, než jsme tentokrát v Chotovinách předvedli.
A jaká byla cesta zpět? Vezli jsme body a bylo hodně veselo. Skandování i hudba zněly opravdu hodně hlasitě. Láhev hruškovice jsme zdárně těsně před cílem zcela vyprázdnili. Z cesty vzniklo i pár veselých videí, které se možná někde objeví na sociálních sítích.
V tabulce jsme si upevnili první příčku s náskokem 3 nodů na druhou Českou Třebovou. Za týden budeme své postavení hájit doma proti družstvu Hořice B. Podpora v hledišti by nám jako vždy přišla vhod. Tak určitě dorazte!
